Historie Francie začíná přibližně v dobách starověké Galie. V této době byla Francie obývána Kelty, kterým se říkalo Galové. Galii však v 1. století př. n. l. osídlili Římané a Galové museli přijmout jejich jazyk i kulturu. Dnešní moderní pojmenování „Francie“ vzniklo z feudálního panství kolem města Paříž, které bylo v té době pod správou Kapetovců. Francie jako samostatný stát vznikla až po rozdělení Franské říše v roce 843.
Ve Francii vládli až do roku 987 potomci Karla Velikého, poté byl korunován králem Hugo Kapet, a tím začala ve Francii vládnout dynastie Kapetovců. Monarchie ve Francii však dosáhla své největší moci teprve až za vlády Ludvíka XIV. V té době si Francie vybojovala obrovskou moc nad evropskou politikou, ekonomií i kulturou. Francie byla tehdy považována za nejlidnatější stát Evropy a dokonce i třetí na světě hned po Číně a Indii.
Absolutní monarchie byla v roce 1791 nahrazena monarchií parlamentární, která však následně v roce 1792 byla opět změněna a Francie byla v tomto roce poprvé prohlášena za republiku. V roce 1799 pak ovládnul republiku Napoleon Bonaparte, který se sám prohlásil za císaře. Po Napoleonovi se na trůn dostává Ludvík XVIII. Ten je však definitivně poražen v bitvě u Waterloo v roce 1815 a tak je v zemi znovu nastolena monarchie.
V roce 1830 pak během tzv. Červencové revoluce vznikla konstituční monarchie a v roce 1848 se Francie stala podruhé republikou. Tato republika však trvala ještě kratší dobu než ta první, a to zvolením císařova synovce Napoleona III., který se stal císařem a republiku tímto zrušil. Ludvík (Napoleon III.) byl však sesazen a ve Francii poté vypukla prusko-francouzská válka. Po všech těchto událostech se Francie stala republikou již potřetí.
Francie vyšla z první i druhé světové války vítězně, ale utrpěla rozsáhlé ztráty na koloniích i populaci. Po 2. světové válce se Francie stala republikou po čtvrté a v roce 1958 pak byla ve Francii nastolena současná „pátá“ republika. V dalších letech se Francie začala postupně usmiřovat s Německem a dnes tyto dva státy dokonce společně vedou politickou i ekonomickou integraci Evropy.
